onemocnění

    Rádi bychom vám na této stránce přiblížili některá onemocnění kočiček, vážnější, méně vážná i ta nejzávažnější. Mnoho se dočtete v různých publikacích i na internetu, některé informace jsou někdy trochu zastaralé, protože, naštěstí, se stále spousta lidiček snaží získávat nové a nové informace a pomáhat díky nim ve zdraví našich mazlíčků - a to nejen kočiček. A potom chvíli trvá, než se taková informace rozšíří a vejde do povědomí veřejnosti. Protože je na místě uvádět informace, které mají váhu, z většiny se bude jednat o informace, které poskytují různí veterináři, odborníci, lidé se zkušenostmi, čili informace, které budou obsahovat třeba jen odkaz,odkud jsou čerpané. Rozhodně nejsme veterináři, jen lidé, kteří se o tyto nemoci zajímají už proto, že soužití s kočičkami je jaksi naším běžným životem.
/V péči o kočičku jsou uvedena základní očkování, která jsou požadována u každého koťátka./
    Ještě než se začtete do mnohdy hrůzostrašných informací, příznaků a konců některých onemocnění, snad je dobré říci, že není třeba propadat za každou cenu panice. /a věřte, že zrovna já s tím mám problém. Prožívám každou rýmu a představu, že mi miláček onemocní velice silně emotivně/ Uvádíme zde také ta nejvážnější onemocnění, která jsou opravdovým problémem a prostě se vyskytují. I při nejlepší vůli a snaze o eliminaci těchto onemocnění, se nedaří /snad vyjma vztekliny/ zastavit jejich rozvoj. Berme to tak, že i v lékařské vědě humanitní se objevují stále další a další nemoci, degenerace virů, sklony k recesi a mutaci, které nedokážeme zabránit. U lidí je o tolik jednodušší, že si o potížích řeknou a informace předají. U zvířátek se mnohdy nedozvíme, co to které trápilo a s čím třeba žilo už několik let.
    Poučením je jistě to, že některá onemocnění se dají vakcinovat-úspěšně, některá vakcinace je možná,ale nelze říci, že je její aplikace 100% a rozhodně nelze potvrdit jistotu ochrany před onemocněním.Totéž se týká některých testů. Některé testy jsou nejisté, když se učiní příliš brzy, některé testy mohou být proměnlivé v závislosti na věku, prostředí, momentálnímu stavu zdraví kočky. Například pokud je kočka pozitivní na FIP, ještě to neznamená, že na FIP někdy onemocní/viz níže/.Pokud jde o testy na HCM, může se stát, že test bude 3x negativní a po čtvrté pozitivní. Přesto nejde srovnávat jednotlivá onemocnění, vakcinaci, či testování. Ke každému onemocnění je zapotřebí přistupovat samostatně, zodpovědně a především s odpovědností ke zvířátku a případnému budoucímu chovu.
    Bohužel, problémem je někdy i přístup a panika některých chovatelů, kteří jsou schopni nafukovat a zveličovat. A následně budit přehnanou nedůvěru. Určitě je dobré mít povědomí o tom, když se stane, že některá kočička onemocní a je třeba vyřazena z chovu. Proč? Ne proto, abychom si na chovatele ukazovali prstem. Proto, abychom věděli, že je ten zodpovědný, který informaci netají a nepokračuje v chovu u zvířátka, které ponese genetické riziko. Je důležité si uvědomit, že onemocnět může kterýkoli jedinec.Člověk i zvíře.Podstatné je, jak se k tomu následně postavíme. Pokud zjistím, že "tento" chovatel měl v chovu PKD, není důvod ho odsoudit, pokud vím, že přistupuje k věci zodpovědně. Není přece jeho vizitkou, pokud v chovu s jedincem, který má toto onemocnění v genech, bude pokračovat. A že si takové zvíře může dovézt, odchovat, či zakoupit u nás, je prostě možná varianta.
Pak jsou onemocnění, která kočička získá, přestože její rodiče jsou testováni. Může být problém v prarodičích, v latentním onemocnění, v tom, že spouštěčem onemocnění není zrovna genetický faktor, či nákaza přenosem od rodiče,ale například stres, výstava, kde se kočka setká s onemocněním, aniž by to tušil majitel nakaženého i nositele, oslabení po jiné nemoci, chirurgický zákrok a oslabená imunita po něm.. Neodsuzujme každého, kdo si, věřte, že nezáměrně a nerad, přinese třeba nějaké onemocnění z výstavy, i to se stává, a musí léčit celý chov. Bakterie a viry, i další podobní, nám komplikují život, ať jsme lidé a nebo jde o naše miláčky..Rozlišujme nezodpovědnost a zodpovědnost. Neútočme....

Tato stránka zkrátka nemá být strašákem a odrazením,ale zdrojem informací, které jsou nějakým způsobem dostupné a mohou se stále měnit na základě výzkumů, které naštěstí stále probíhají a i zde mohou zastarat.. celoživotní vzdělávání je v tomto ohledu na místě..

Pokud by někdo měl zájem o genetické vyšetření, v Plzni začala fungovat nově genetická laboratoř, kde např. můžete nechat zjistit dědičné zatížení na PKD..

panleukopenie-kočičí mor: http://www.celysvet.cz/tisk.php?d=1893

rhinotracheitida-kočičí rýma: http://en.wikipedia.org/wiki/Feline_viral_rhinotracheitis

vztelina: http://www.vakciny.net/doporucene_ockovani/vztekl.html

Streptococcus canis, nazývaný Strep G
Fading kittens syndrome/Tichý zloděj koťat: http://www.volny.cz/destepaws/strep_g.htm

Calcivirosa: http://en.wikipedia.org/wiki/Feline_calicivirus

Chlamydiosa: http://www.kocky.ok.cz/clanky/konjunktivitidy-onemocneni-oka-u-kocek, http://poradna.pro.kocky.sblog.cz/chlamydioza/

Pasteurella Multocida: http://www.zoologix.com/dogcat/Datasheets/PasteurellaMultocida.htm
S tímto onemocněním máme vlastní, smutnou zkušenost. je to onemocnění, o kterém vůbec nemusíte vědět, že je zvíře má. Je to původem bakterie, která způsobovala nemoci u králíků. Spolehlivě vám může zcela nenápadně zabít kotě. Začíná nepatrnou rýmou a nebo taky ne. Pak se buď projeví a nebo čeká a zaútočí z ničeho nic, či při nějakém oslabení. Bezmocně pak sledujete, jak kotě chřadne a veterináři většinou vůbec nic netuší a nevědí a dělají různé obvyklé testy krve a odhadují hrůzy, jako je FIP, či FELV. Pokud nemáte štěstí a nenapadne to vás, či veta, který se s tím setkal, většinou kotě nezachráníte. Stačí obyčejná laboratoř, která bakterii je schopná velmi rychle zjsitit a doporučit dávkování a typ antibiotik. Nemusí vám umřít kotě po dvouměsíčním trápení, kdy pak pitva zjistila jako příčinu úmrtí právě tuto bakterii, kterou mělo kotě až na mozku- takže v těle rozhodně déle, než ty dva měsíce. byl to dovoz z Angle a ani tamější chovatelka o takové nemoci nic netušila. Přinesete si ji z venku, z výstavy, ani nevíte jak:-(

PKD: http://www.genomia.cz/cz/test/pkd/
http://kidney.niddk.nih.gov/kudiseases/pubs/polycystic/ dědičné onemocnění ledvin, velmi snadno zjistitelné pomocí stěru a vyhodnocení genetickou laboratoří.

HCM: http://www.genomia.cz/cz/test/hc-ragdoll/ dědičné onemocnění srdce, zjišťuje se zobrazovací technikou, vyšetřeními v určitém věku kočky/kocoura.

FIV: http://en.wikipedia.org/wiki/Feline_immunodeficiency_virus infekční onemocnění, nevyléčitelné, nelze na něj očkovat

FELV: http://en.wikipedia.org/wiki/Feline_leukemia_virus
http://www.ifauna.cz/clanek/kocky/felv-virova-leukemie-kocek/1707/ infekční onemocnění, nevyléčitelné, existuje vakcinace

FIP: 1/ http://www.mackysos.sk/index.php?ktory=FIP, infekcni peritonitida kocek&praca=clanky
2/autor: MVDr. Tomáš Fiala, pracoviště AAvet, publikováno 14.03.2005: Onemocnění, které bylo dříve považováno za infekční, paradoxně v okamžiku onemocnění ztrácí schopnost virulence, je neslučitelné se životem. Je způsobeno virovým agenem; koronavirus FCoV, podmínkou vzniku FIP je však mutace viru, tj změna informací virového genomu (gen 3C, 7B), pokud virus nezmutuje, zvíře FIP neonemocní -> pouze proběhne benigní střevní forma nemoci. Virová partikule je velká 60 - 120 nm a vytváří ve svém plášti typickými strukturami bílkovinné povahy v elektronovém mikroskopu obraz korony, genetickou informaci obsahuje ve formě RNA. Virus se inaktivuje v prostředí při 20 °C do 48 hodin, ale např. v koberci vydrží být aktivní přibližně týden. Ničí ho běžné desinfekční prostředky. FCoV je velmi blízce příbuzný psímu koronaviru CCV. Bylo dokázáno, že kočka při kontaktu s psím trusem obsahujícím infekční virové partikule CCV si vytvořila protilátky, které reagovaly s kočičím virem (serotyp I. predominuje v Evropě a USA). Známe také virový serotyp II. FCoV, který dominuje v Japonsku. Existuje dokonce experimentální studie, kdy CCV vyvolal onemocnění FIP u kočky.

FCoV se vylučuje hlavně trusem (replikace v enterocytech), v časné fázi infekce se může vyvinout viremie a virus se může vylučovat slinami - replikace v tonzilách, kapénkami (respirační epitel) a močí (výstelka moč. cest).

Za normálních okolností dochází pouze k benigním infekcím, které se nemusí být vůbec na zvířeti patrny (latentní střevní infekce). Nakažené zvíře může nezmutovaný virus FCoV vylučovat až 10 měsíců aniž vykazuje nějaké abnormality. Také mnoho koček nemocných FIP vylučuje střevní formu viru (nemutovanou variantu). Zmutovaný virus (vyvolávající FIP) ztratil možnost přirozenou cestou se z organismu vyloučit (existuje pouze transplacentární možnost přenosu na koťata).

Střevní koronavirové onemocnění koček je velmi široce rozšířeno, různé studie vypovídají přibližně o 50 % serologické pozitivitě u koček chovaných osamoceně doma a přibližně 90 % serologické pozitivitě u koček chovaných ve velké pospolitosti (např. útulky).

FCo virus proniká oronasální cestou do organismu, kde se pomnožuje prvotně v mandlích a dále ve střevě, při vzniku krátké viremie je vnímavý také epitel horních cest dýchacích a močových cest. Pokud nedojde k spontánní mutaci viru umožňující průnik do makrofágů, onemocnění většinou odezní bez výrazných klinických abnormalit.

Klíčovým momentem vzniku FIP je mutace viru FCoV v genomu (gen 3C, 7B), vedoucí ke změně povrchu viru. Tato změna umožní vstup do makrofágů a jimi rozsev po těle.
Infikovaní makrofázi v tkáních přitahují protilátky, neutrofily, komplement a vzniká typická pyogranulomatózní reakce. Pravděpodobně komplex virový antigen-protilátka je makrofágy rozpoznán, ale není presentován NK buňkám k destrukci. Komplex antigen-protilátka se nejčastěji ukládá v místech vyššího krevního tlaku a turbulencí (bifurkace cév), tento jev vede k imunitně zprostředkované vaskulitidě .
Zvlášťní pozornost si zaslouží fenomén, kdy preexistující titr protilátek facilituje příjem mutovaného viru makrofágy. Proto na onemocnění FIP umírá mnohem větší procento FCoV pozitivních koček než negativních. Mluvíme o tzv. protilátkami podmíněném rozvoji FIP .

Faktory zvyšující pravděpodobnost FIP onemocnění:
Predispozice k onemocnění souvisí s nedokonalou funkcí imunitního systému IS (snížená reakce IS dovolí výrazně vyšší replikaci viru ve střevě a tím zvyšuje pravděpodobnost možnosti mutace).
1. Mladá zvířata (koťata), plemenná vnímavost
2. Suprese IS: FIV, FeLV, stres, léčba kortikosteroidy
3. Obtížnější chirurgické zákroky
4. Reinfekce FCoV ve velkochovech (útulky)

Klinický obraz
Je velmi variabilní, dle postižených orgánů. Souvisí s rozsahem probíhající vaskulitidy (formace efúzí). Obecný nález ztráty hmotnosti, horečky neznámého původu nereagující na ATB terapii by měl vézt k diferenciální diagnóze FIP.

Rozeznáváme 3 klinické formy onemocnění:
1. Efúzní (tvorba aseptického exudátu/modif. transudátu v tělních dutinách) - fibrinózní peritonitis, pleuritis, perikarditis.
2. Suchá, granulomatózní -pyogranulomatózní změny v různých orgánových systémech (např. oční forma, CNS atd).
3. Smíšená - nález obou předchozích forem v různém rozsahu.
Nutno podotknouti, že toto rozdělení je bez klinického významu, pouze popisuje patologický nález.
U nonefúzní formy je typický nález ztráty hmotnosti, horečky, sníženého apetitu. Dále se může projevit viditelný ikterus. Můžeme se setkat s dyspnoí (intersticioalveolární patologický plicní vzor na rentgenogramu). Někdy mohou být hlavním důvodem návštěvy veterináře příznaky gastrointestinální obstrukce (pyogranulomatozní zánětlivé změny střeva, hlavně v oblasti ileokolického spojení; zvětšení mesenteriálních mízních uzlin). Různý stupeň postižení ledvin tuto chorobu také často provází.
Relativně častou komplikací jsou oční změny, nejčastěji se setkáváme s uveitis, dále retinální poškození (skopicky můžeme pozorovat šedé linie na každé straně cévy; granulomky, retinální hemorhagie nebo odchlípení).
Neurologické abnormality jsou velmi různorodé, velmi často multifokální léze způsobují, ataxii, nystagmus, intenční tremor, inkoordinace, hyperestezii ( mozkomíšní mok může vykazovat vysokou buněčnost (převažují neutrofily) a vysokou hladinu proteinu ).

Diagnostika FIP
Hematologie často vykazuje stresový leukogram, leukocytózu (neutrofilie, monocytóza), můžeme se setkat s anémií (Hainz. tělíska - následek snížené resorpce B12; imunitně zpřostředkovaná anémie - COOMB's test), také trombocytopenie - výsledek DIC. Typický může být nález zvýšené hladiny fibrin degradačních produktů a hladiny D-dimeru.
Biochemický nález je typický změnami v bílkoviném spektru; velmi častým nálezem je hyperglobulinemie, poměr albumin/globulin často je nižší než 0,5. ELFO bílkovin prokáže elavaci proteinů akutní fáze zánětu - hlavně alfa 1 kyselý glykoprotein a gamma frakce (případně beta).
Ostatní biochemické parametry jsou elevovány v závislosti orgánového postižení.

Efúze - aseptický exudát (případně modifikovaný transudát) - typický cytologický obraz - nález nedegenerovaných neutrofilů a makrofágů. Pozitivní rivaltova zkouška.

RT-PCR (přepis RNA do cDNA -> PCR) má svá úskalí ve spolehlivosti přepisu RNA do DNA, proto test nemusí dávat spolehlivé výsledky v detekci mutovaných míst genů (3c,7b). Naše pracoviště tuto metodu však využívá v diagnostickém schématu sporných FIP případů.
Detekce antigenu FCoV v buňkách . Pouze nález antigenu FCoV v makrofázích (imunoflorescence) dává 100% výsledek FIP.

Léčba FIP
Terapie spočívá v podávání vysokých dávek protizánětlivých látek k dosažení imunosupresního stavu.
Terapie antivirotiky (ribavirin) s dobrou účinností in vitro spíše kočičímu organismu škodí, rozhodně dle dostupných studií nevede k zlepšení nemoci.

Kočičí interferon (omega) má v terapii určitě smysl, ikdyž zatím nebyl dostatečně prokázán jeho efekt. Interferon svým pravděpodobně nespecifickým antivirotickým účinkem v kombinaci s imunosupresivními preparáty může stav zlepšit. Doporučená dávka 10⁶ IU / kg sc denně do zlepšení a pak 1 x týdně.

Prednison podáváme 4 mg/kg per os denně, případně kombinujeme s cyklofosfamidem 2,5 mg/kg (50 mg/m² ) per os 4 dny po sobě následující v týdnu.
U těžší efúzní formy lze provézt paracentézu s aplikací dexamethazonu 1 mg/kg intra torakálně nebo intraperitoneálně každých 24 hodin dokud se efúze bude formovat.

Vakcinace proti FIP
V současné době v ČR existuje na trhu vakcína proti FIP Primucell (Pfizer), avšak její použití v ochraně kočky před vznikem FIP je sporné, hlavně z důvodu specifik tohoto imunitně zprostředkovaného onemocnění vysvětlených na začátku článku (nutnost mutace viru FCoV, preexistující titr protilátek podmiňující a zhoršující rozvoj onemocnění). Současné studie prokázaly, že vakcinační vir nevyvolá onemocnění FIP a nevytváří fenomén protilátkami podmíněný rozvoj FIP. Vakcína se opírá hlavně o navození lokální slizniční imunity bránící rozvoji FCoV infekci. Měla by vytvářit asi roční ochranu. Pravděpodobně vakcína není efektivní u již nakažených koček střevní formou FCo viru, proto před vakcinací má smysl kočky testovat na protilátky proti koronavirům. Lze říci, že vakcína je bezpečná a zvířeti neublíží (pokud zvíře onemocní FIP po vakcinaci, pravděpodobně již před vakcinací probíhala střevní forma koronavirové infekce).

pozn.: Jak jsem pochopila při různých konzultacích a pročítání mnoha hypotéz....,pokusila bych se tlumočit na závěr snad jen několik doplnění a upřesnění pro ty, kteří o této nesmírně závažné a bohužel smrtelné nemoci hledají co nejvíce informací. Většina z vás bude laiků a odborné informace jsou pro vás sice cenné, ale ne vždy něco říkající. V žádném případě nelze toto onemocnění zlehčovat a už vůbec ne podceňovat:-(. Jedná se o velikou hrozbu pro každou kočičku, venkovní, domácí, chovnou, či nalezence, nemoc nedělá rozdíl. Před lety jsem se nejen o této nemoci více bavila právě na pracovišti MVDr. Fialy. Jak mi bylo řečeno, když veterináři před lety opouštěli školy, byla tato nemoc považována za vysoce infekční a nakažlivou. Byla dokonce doba, kdy se zcela chybně vybíjely celé chovy kočiček, pokud zemřela třeba jediná na FIP. V dalším období se doporučovala obrovská desinfekce bytu a nejméně 3-6 měsíců počkat s pořízením dalšího kočičího miláčka. Dnes se toto onemocnění rozhodně nezlehčuje, ale je důležité, aby si lidé uvědomili některé informace a nepanikařili. Procento koček, které budou na rychlý test na FIP /škoda, že se nenazývá přesněji testem na FCo/ pozitivní, je opravdu vysoké. Uvádí se dokonce až 80%. To ovšem neznamená, že tyto kočky někdy onemocní FIP. Coronavirů, které jsou infekční a mohou se velice snadno přenášet, likvidují se běžnými desinfekčními prostředky a právě i jejich přítomnost může být zaznamenána tzv.rychlotestem na FIP, /cena testu je cca 800,-Kč/ je mnoho. Jen některé z nich mohou, ale nemusí zmutovat do formy FIP. Ve chvíli, kdy zmutují, vyvolávají onemocnění FIP a přestanou být nakažlivé. Proto nestačí kočku otestovat a říci, že je pozitivní na FIP, takže FIP má a utratit ji. Je zapotřebí více příznaků a faktorů, které onemocnění nasvědčují a i tak se může stát, že se o FIP nejedná. Dá se odebrat sérum, které se odešle na specielní vyšetření do Německa /cena cca 3000,-/, kde je možnost zjistit, jedná-li se o přítomnost zmutovaných coronavirů, tedy o FIP. Bohužel, hodně často se onemocnění na kočičce projeví až v konečné fázi, kdy už na takové vyšetření nezbývá čas a doporučuje se euthanasie:-( Pro chovatele je i tak jistě někdy smysluplné odeslat vzorek na podrobný test, protože ho určitě zajímá, jestli není některé spojení jeho chovných jedinců k tomuto onemocnění vnímavější. /hůře vnímá stresové faktory/ Ovšem, jak mi bylo vysvětleno, není jisté, že je onemocnění i v genetice jedinců. Další podstatná informace je, že negativní test na FIP neznamená, že bude u stejného jedince např. za půl roku výsledek stejný. A že kočka FIP nikdy neonemocní. Coronaviry jsou opravdu hodně rozšířené a kočky se s nimi mohou setkat prakticky kdekoli a my, jako jejich chovatelé, či mazlitelé, vůbec nemusíme postřehnout, že kočička prodělala jejich nákazu. Při běžném setkání s coronaviry proběhne u kočky, jak je výše uvedeno, běžná střevní infekce, která může a nemusí být patrná. V tom okamžiku se kočka stává pozitivní na test coronavirů. A také nemusí. A neznamená to, že někdy ne /onemocní FIP. Největším podílem na mutaci coronaviru a následném rozvinutí onemocnění FIP, má stres.